Loutkohra

Loutkohra

 

Přistupte blíž, divadlo začíná!

Slibuji jedinečný zážitek...

 

Loutkoherec, jenž sám je loutkou,

kašpar a král s němým úšklebkem

tahá za špagáty mých citů v nekonečném příběhu.

K dětským rtům přišiji úsměv žhavou jehlou

a víčka zaliji voskem slz bez milosti.

 

Na tenkých nitích tahám svůj kříž,

na svých poutech ho vleču za sebou.

Směšná barevná marioneta,

všem pro smích nebo pro pláč!

 

Řezbáři, proč udělal jsi mě takovou, jaká jsem?

Nenávidím tvoje dláto!

Cožpak nevíš, že přestanu je bavit?

Již cítím, jak blednou moje barvy.

Slyším praskot svého těla.

Pomalu dopadá na mě prach zapomění.

Tak nechte mě zetlít v temném koutě!

Smutná šedá marioneta,

sama sobě pro smích nebo pro pláč!

 

Přistupte blíž, divadlo začíná!

Dnes naposled nasytím vaše chtivá srdce...