Poezie

Loutkohra

  Přistupte blíž, divadlo začíná! Slibuji jedinečný zážitek...   Loutkoherec, jenž sám je loutkou, kašpar a král s němým úšklebkem tahá za špagáty mých citů v nekonečném příběhu. K dětským rtům přišiji úsměv žhavou jehlou a víčka zaliji voskem slz bez milosti.   Na tenkých nitích...

Pod hladinou

  Noční můra s černými křídly chycená v lapači snů, usíná v reji smrtihlavů, slétajících z hvězd.   Tma vpíjí se do polštáře, jak inkoust do mého snáře. A půlnoční koráb vyplouvá pod žhavou lucernou půlměsíce.   Bloudím v labyrintu...

Melodie rána

  Vášní ze včerejší noci raněni v pyžama z úsvitu oděni ležíme bez hnutí.   Svázáni touhou našimi těly, dušeni něhou našimi steny ležíme bez dechu.   Na polštářích splněných snů, v posteli včerejších dnů ležíme bez sebe . . .

Svatba luny

Usměj se lásko, třeba i slzami, štěstí je vepsáno ve hvězdách nad námi. V záři luny pohlceni snem spojíme osudy prstenem...

Bludička

  Bloudím s bludičkou v podzemí, pohřben coul pod zemí. Hluboko v hlubině vzpomínek rozfoukám plamínek, Plamenně. A myšlenku na lásku laskavě zamrazím…  

Bludný rytíř

  „Když padá hvězda, něco si přej!“   A on si přál vždy to samé: Další padající hvězdu.  ---  Viděl ji padat a rty přísahaly. Věděl, že hledat neustane.   A tak vydal se za hvězdou, na pegasu letěl nocí, kdy svítila nejjasněji.   Bloudil tmou, múz zbaven. Sám sobě...

Kresba fantazie

  Dokonalost kvádru ve vteřině a zase další. Záblesk okamžiku Proč? Odpověď! Šest celých čtyři, nedočtený manuál, záře ve vlhku na oknech. Kost a kůže a železobeton. Vzdych plus citoslovce. Jak? Teple a v chladnu. Otřesy srdce, neměnné a v okamžiku!    

Popelka

 Z popela uplácal jsem si dívku a tři oříšky ji snesl k nohám. Pak se zvedl vítr a Popelku rozfoukal…

Zrcadla

  Z mých snů zůstala jen mlha, která se dere pod víčka.   Brodím se střepy z rozbitých zrcadel iluzí. Řežou do masa mých citů. Krvácím a klopýtám za svojí touhou, o samotu zakopávaje.   Na dosah ruky Ty a Já. Další zrcadlo?    

Půlkruh s čarou

 Tóny myšlenek v rychlém sledu, tempo zběsilé a stíny kolem nás.   Oranžová lilie třepotající se v suchu rukou otisk palce v ulicích rušných.   Zlomený revolucionář na ostnatém drátu!   Tma a světlo fialové mající prsten nálad, jak bez otáčky...
1 | 2 >>

Diskusní téma: Poezie

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek